Zahraniční stáž je zkušenost k nezaplacení

Doktorandy Júliuse Vidu a Františka Zažímala spojuje nejen společný školitel, doc. Tomáš Homola, a stejná kancelář, ale i fakt, že v nedávné době absolvovali zahraniční stáž. Oba ji navíc absolvovali na výzkumné instituci, se kterou spolupráce nově vznikla, takže neměli úplně „prošlapanou cestičku“, ale naopak šanci vybudovat nové kontakty a dát o sobě vědět. Oběma jsem položila několik otázek, aby nám přiblížili přínosy stáže a jak prožívali půlroční pobyt v zahraničí.

31. 3. 2023 Vlasta Štěpánová

Mgr. František Zažímal studuje 2. ročník doktorského programu Fyzika se specializací na Fyziku plazmatu. V akademickém roce 2022/2023 vyjel na zahraniční stáž do Kuopia, kde strávil 6 měsíců ve Fine Particle and Aerosol Technology Laboratory (FINE) na University of Eastern Finland. Ve své doktorské práci se věnuje především výzkumu fotokatalytických nanomateriálů použitých pro čištění nebo úpravu vody.

Co vás na zahraniční instituci nejvíce překvapilo, pozitivně i negativně?
Po příjezdu na instituci jsem s překvapením registroval kvalitu zázemí univerzity. Vybavení laboratoří bylo velmi bohaté, k dispozici jsem měl všechny analytické přístroje na jediném podlaží. Příjemné též bylo, že jakýkoliv laboratorní materiál bylo možné zakoupit v obchodě, který byl taktéž součástí univerzity. Kromě vysoké kvality pracovního zázemí byla také univerzita nadstandardně vybavena pro sportovní aktivity – k dispozici byly za symbolický poplatek sportovní kurzy, posilovny, tělocvičny, bazény a samozřejmě sauny. Velmi reprezentativní byl univerzitní bufet nebo kavárna, kam bylo kromě obědů možné zajít i na snídani. Obecně byl na univerzitě kladen velký důraz na mimopracovní aktivity. Negativní zkušeností byla delší doba vyřizování administrativních náležitostí.

Jaký byl váš běžný pracovní týden?
Prováděl jsem fotokatalytické experimenty pod UV a viditelným světlem s různými materiály ve formě vrstev a nanoprášků. Testovali jsme různé polutanty od organických kyselin až po různá léčiva. Prováděl jsem analýzy výsledků řadou fyzikálních a chemických metod.

Jaká byla atmosféra ve skupině ve srovnání s vaší domovskou institucí?
Byť jsem pracoval většinu času samostatně, v případě problémů mi byli vždy kolegové ochotní pomoci, pokud bylo třeba. Občas však docházelo k jazykovým a kulturním nedorozuměním. Celkově se mi ale atmosféra skupiny více líbí u nás, protože ji vnímám jako více přátelskou a otevřenou.

Co jste si ze stáže odnesl jako „take-home message“?
Místo slova „zvláštní“ jsem začal používat slovo „jiný“. Zlepšil jsem plánování pracovních aktivit a uvědomil jsem si, že je velmi důležité správně rozdělovat dny na pracovní a volnočasovou část.

Jak naložíte se získanými výsledky?
Po dalším výzkumu bychom výsledky chtěli publikovat v kvalitním vědeckém časopise a prezentovat na konferencích.

Plánujete ve spolupráci s touto zahraniční institucí pokračovat?
Ano, byl jsem pozván pracovat tam znovu. Se skupinou jsme stále v kontaktu a spolupracujeme na analýze výsledků.

Jak hodnotíte několikaměsíční pobyt v cizí zemi, jaký byl váš největší „nevědecký zážitek“?
Zážitků mimo univerzitu mám nepřeberné množství. Většina z nich se váže na poznání nových přátel z různých koutů světa. Osobně ale nejintenzivněji vzpomínám na moment, kdy jsem poprvé v životě spatřil polární záři.

Mgr. Július Vida studuje 4. ročník doktorského programu Fyzika se specializací na Fyziku plazmatu. Ve školním roce 2022/2023 vyjel na zahraniční stáž do Berlína, kde strávil 6 měsíců v Hybrid Devices Group na Humboldt Universität. Ve své doktorské práci se zaměřuje na modifikaci povrchů a rozhraní tištěných funkčních vrstev pomocí atmosférického plazmatu. Je úspěšným držitelem grantu Brno Ph.D. Talent 2019/2020.

Co vás na zahraniční instituci nejvíce překvapilo, pozitivně i negativně?
Největším pozitivním překvapením byla rychlost, s jakou mě zaškolili do práce. Prakticky do dvou dní jsem absolvoval všechny školení bezpečnosti při práci. Celkově velice pozitivně hodnotím podporu, které se mi jako výzkumníkovi dostalo.
Pokud jde o negativa, tak ta se hledají těžko. Největší problémy jsem měl s hledáním ubytování a cenou ubytování, to se ale od metropole jako je Berlín dalo očekávat.

Jaký byl váš běžný pracovní týden?
Můj typický pracovní týden byl velmi strukturovaný, s vyvážením experimentální práce v laboratoři a analýzy a interpretace dat. Také probíhaly pravidelné schůzky s mým školitelem a dalšími členy výzkumné skupiny k diskusi o postupu a řešení případných problémů.

Jaká byla atmosféra ve skupině ve srovnání s vaší domovskou institucí?
Atmosféra ve výzkumné skupině v Berlíně byla více kolaborativní a týmově orientovaná. Byl kladen silný důraz na komunikaci a sdílení nápadů, což umožnilo efektivnější práci a rychlejší řešení problému.

Co jste si ze stáže odnesl jako „take-home message“?
Mým "take-home message" z praxe byla důležitost spolupráce a kvalitního managementu. Také to ve mě posílilo hodnotu komunikace a týmové práce při dosahování výzkumných cílů.

Jak naložíte se získanými výsledky?
Plánuji použít výsledky svého výzkumu na stáži k dokončení mé disertační práce. Plánujeme též publikovat naše výsledky.

Plánujete ve spolupráci s touto zahraniční institucí pokračovat?
Získání nových kontaktů v tak ekonomicky významné zemi jako je Německo bylo pro mě hlavním cílem před odjezdem na stáž. Vztahů, které vznikly, si velice vážím a plánuji nadále spolupracovat s kolegy z Berlína, potenciálně na budoucích výzkumných projektech nebo společných experimentech.

Jak hodnotíte několikaměsíční pobyt v cizí zemi, jaký byl váš největší „nevědecký zážitek“?
Celkově hodnotím pobyt nadmíru pozitivně. Jsem rád, že jsem se rozhodl vycestovat až na půl roku a podařilo se mi ze stáže vytěžit maximum. Berlín je největší město, v kterém jsem strávil delší dobu a bylo úžasné poznávat kulturní rozdíly mezi jednotlivým městskými částmi, které často připomínaly samostatná města ve městě. Velice mě bavilo se o víkendech procházet ulicemi Berlína a pozorovat jedinečnou atmosféru, která vznikla soužitím všech kultur z celého světa na jednom místě.